PRO LONG - O nás

Internetový obchod - eshop motorové oleje PRO-LONG

Co představují motorové oleje PRO-LONG?

PRO-LONG jsou speciální mimořádně účinná motorové oleje 3. generace. Vědecky vyvinuté pro provoz motorů a strojních zařízení v těch nejextrémnějších podmínkách. Jeho vynikající vlastnosti výrazně převyšují vlastnosti různých přípravků dovážených v předchozích letech.

KDO TYTO MOTOROVÉ OLEJE VYRÁBÍ?

Vyrábí jej stejnojmenná společnost se sídlem v norském městě Stavanger.

PROČ SE VYRÁBÍ?

KDE SE UPLATŇUJE?

Uplatňuje se všude tam, kde dochází vlivem ztížených podmínek jak provozních, tak tepelných k provozní nespolehlivosti. Dále, kde je třeba udržet dlouhodobý bezúdržbový a bezporuchový chod motorů, strojů a zařízení. Převážně v autodopravě, auto moto sportu a také ve složitých podmínkách našeho průmyslu.

JAKÝ EFEKT MOTOROVÉ OLEJE PRO-LONG PŘINÁŠEJÍ?

Motorové oleje působí na snížení provozních teplot, provozních nákladů, hlučnosti a nákladů na údržbu, prodloužení mazacích intervalů, provozní spolehlivost v náročných podmínkách, čistota stroje a provozu, větší výkon a ochrana proti korozi.

Nová generace přípravků pro zvýšení mazací schopnosti olejů Popis vlastností, způsob jejich činnosti a uplatnění v praxi PROLONG, jeho výhody a přednosti.

Historický přehled:

Vývoj maziv byl spjat a logicky navazoval vždy na vývoj nových motorů, zejména leteckých turbin, neboť na rozdíl od jiných zařízení (např. převodovek, hydraulických systémů), tyto vyžadovaly stále vyšší nároky po stránce tribologické zejména tím, že se stupňovaly HT-HS-nároky na používané mazivo (=high temperature and high stress).
Zejména vývoj olejů pro letecké turbiny byl započat před druhou světovou válkou již v r. 1937 (Frank Whittle v Anglii) a vystupňován jak v říšském Německu (práce kolektivu Dr. Hermana Zorna), tak v USA, kde se podařilo úspěšně zvládnout (díky týmu Dr. W. A. Zismana) nejen vývoj, ale i výrobní technologii nových olejů na bázi syntetických esterových olejů již v roce 1944.
Vývoj nových olejů a zejména aditiv po druhé světové válce byl impozantní. Ke stále se stupňujícím nárokům zdokonalovaných leteckých turbin přistoupila i kosmická technika se svými nároky na extrémní podmínky. Proto se zákonitě soustředil olejářský mimofiremní výzkum především ve střediscích NASA-Lewis Research Center, např. v Clevelandu ve státě Ohio. Tam se rovněž během "studené války" soustředila značná "mozková kapacita" špičkových vědců nejen z USA, ale z celého světa. Vznikala celá řada nejen nových základových olejů (viz tabulka č. 1), ale především aditiv vyšší generace, schopných zajistit zvýšení mazací schopnosti v extrémních podmínkách.
Po skončení této dlouhé a neblahé etapy "studené války" v r. 1989-1990 se jednak štědrá pomoc "ruka páně" pro NASA organizace podstatně zredukovala a jednak tu byla cílená snaha alespoň částečně "zúročit" ohromný kapitál vložený vládou USA (tedy z peněz daňových poplatníků) do základního výzkumu. Proto došlo k částečnému uvolnění embarga a řada obchodních amerických společností si koupila alespoň ty části výsledků výzkumu, které jednak uvolnil "Pentagon" a jednak byly komerčně lákavé a zájmy státu nebyly zveřejněním ohroženy. Přesto tyto firmy z výsledků výzkumu NASA publikují jen minimálně, uveřejňují jen některé obecné fyzikálně-chemické charakteristiky těchto nových přípravků, soustřeďují se především na dokumentaci výsledků exploatace přípravků v praxi. To často vyvolává u technické veřejnosti nedůvěru podporovanou léty importu "zázračných prostředků" v letech 1990-94, u nichž např. byla inzerována možnost "udělat generálku za chodu stroje". Samozřejmě musela následovat desiluze zejména u majitelů a uživatelů dovezených starých vysloužilých automobilů.
Je to škoda, protože se "s vaničkou vyléválo i dítě". Pokud se týče výsledků výzkumu NASA, skutečně se jedná o mimořádně účinná maziva resp. aditiva typu "EP" vzniklá na základě seriozního výzkumu nejlepších odborníků potvrzeného celou řadou vědeckých objevů patentovaných v přebohatém registru US-patentů a jednak ověřeném v praxi v takovém rozsahu a sortimentu strojů, na což by žádný firemní výzkum neměl ani peníze ani patřičnou "mozkovou" kapacitu. To bylo umožněno především mimořádnými podmínkami "studené války" a nutností předčít protivníka reálnými výsledky soustředěného základního i aplikovaného výzkumu.

Mazání strojů v běžných, mezních a extrémních podmínkách

V běžných podmínkách mazání je nejžádoucnějším typem mazání t.zv. hydrodynamické mazání, kdy se vytvoří mazací klín, na kterém "plave" rotující či klouzající část stroje, viz obrázek č. 1! Avšak podmínky pro tvorbu mazacího klínu, tj. určitá kritická minimální rychlost nemusí a také často není dodržena. Mazací film se trhá, mazací film je nesouvislý a třecí části se dostávají do kontaktu, vznikají podmínky pro mezní tření, kdy se již nemůže udržet mazací film, vzniklý na principu hydrodynamického mazání a proto má-li se zachovat souvislý mazací film, pak se zde uplatňují látky polárního charakteru dávno dobře známé a užívané u maziv obsahující přírodní tuky, tj. rostlinné (např. olej ricinový) či živočišné oleje (např. kostíkový olej). Molekuly těchto látek vytvářejí na třecím povrchu v důsledku fyzikálně-chemické přitažlivosti polárních molekul souvislý kartáček (viz obrázek!), který zabraňuje do jisté míry kovovému kontaktu. Dnes pochopitelně známe celou řadu dalších látek zlepšujících mazání v oblasti mezního tření pod anglickým termínem "BOUNDARY LUBRICATION ADDITIVES", zvané též modifikátory tření.
Stupňuje-li se zatížení třecího dílu, zmenšuje-li se dále rychlost posuvu třecího dílu, pak můžeme dospět do oblasti provozní nespolehlivosti s možností zadření třecí dvojice, tedy havarie třecího dílu (viz Stribeckův diagram!)
A právě v této strmě stoupající oblasti Stribeckova diagramu, což je právě oblast nalevo od inflexního bodu křívky, nastává přechod od mezního tření (boundary lubrication) do oblasti vysokého nárůstu koeficientu tření, které říkáme oblast provozní nespolehlivosti. V důsledku velmi vysokých tlaků a teplot už nevystačíme s pevností mezního filmu. A zde se právě uplatňují nám již delší dobu známé "EP", tj. "extreme pressure" mazivostní přípravky užívané zejména u olejů do hypoidních převodových systémů. Zde se vytváří mazací film už na zcela jiném principu než u mezního mazání a sice na principu chemické reakce aditiva obsahujícího reaktant v podobě organické sloučeniny chloru či síry nebo fosforu, v poslední době i bóru a dusíku. Tím se vytváří vrstvička krystalů chloridu, sulfidu či fosfidu či dalších sloučenin kovu zvyšujících únosnost mazacího filmu a zabraňujících tvorbě svárových můstků s následnými projevy vysokého opotřebení (např. scoringu a scuffingu).

Chemismus působení motorové oleje PROLONG:

PROLONG patří do skupiny nových tribologických additiv vytvořených v rámci výzkumu NASA, které se uplatňují ve výše uvedených kritických oblastech tření pracujících na principu řízené chemické koroze. Při vyslovení slova "koroze" se většina techniků zalekne a vzpomene si např. na působení A-W(anti-wear) aditiva v podobě chloroplastu v oleji PP7, kdysi bohatě uplatňovaném v převodovkách našich automobilů, traktorů a dalších převodovkách mobilních strojů, např. kdysi slavných motocyklů JAWA exportovaných i do zámoří. Tam s hrůzou zjistili, že po dlouhé plavbě vlivem vysoké vzdušné vlhkosti došlo k hydrolýze chloroplastu a vzniku "nezřízené" koroze ozubených kol převodovky. Nic takového se neděje a nemůže stát v novodobých aditivech.
Princip činnosti motorové oleje 3. generace spočívá ve vytvoření mezní mazací vrstvičky vznikající jenom tam, kde na třecích dílech probíhá za působení vysoké teploty a vysokého tlaku tvorba mezní vrstvičky vlivem chemisorpce aditiva přímo na krystalicky pozměněnou BEILBYho vrstvičku kovu třecí dvojice. BEILBYho vrstvička vzniká vždy již při záběhu třecí dvojice (viz obrázek). Je to supertenká, pružná a tažná vrstvička kovu zcela odlišné krystalické stavby než vykazují vespod ležící vrstvy kovových krystalů.
Reálné povrchy kovů součástí strojů vykazují vždy určitý stupeň drsnosti. V hrotech těchto nerovností povrchu je volná energie atomů, resp. iontů kovu daleko vyšší než energie těchže atomů kovů ve vnitřních vrstvách kovu. Výsledkem toho je vyšší reaktivita povrchu kovu ve styku s řadou chemických reaktantů. Protože styková plocha součástí v závislosti na dokončovacích procesech je velmi malá, hromadí se při nárazovém styku nerovností kinetická energie v malých povrchových elementech a vznikají tak místně vysoké mžikové teploty zv. "flashes", česky by se dalo říci "mžikové teplotní záblesky". Tyto teploty mohou přechodně dosáhnout až teploty blížící se již jednomu tisíci °C. Takovýto teplotní záblesk trvá jen 1,10-3 sekundy. Přitom právě nastává plastická deformace povrchu součásti a zmíněná tvorba BEILBYho vrstvičky. Za přítomnosti reaktantu ve formě PROLONGu probíhá souběžně proces chemisorpce, ovšemže jen tam, kde tyto třecí procesy doprovázené vývojem tepla probíhají. PROLONG jako chemický reaktant penetruje do mezikrystalických prostor povrchové vrstvy třecí dvojice, vytvoří novou třecí plochu, která se nedá mechanicky setřít ani při extrémním tlaku na rozdíl od přípravků teflonových, sulfomolybdenových či jiných organokovových popelnatých přípravků.
Patří tedy motorové oleje PROLONG do nové generace bezpopelných ANTI-WEAR aditiv pracujících na principu penetrantní chemisorpce. Jejich účinek a působení je totiž stále se obnovující, což právě umožňuje hloubková penetrace a neustálá impregnace mezikrystalické stavby BEILBYho vrstvičky. Takto vzniklé třecí vrstvičky jsou schopné plnit svoji funkci i v těch nejextrémnějších podmínkách tlakových a teplotních jaké se vyskytují v podmínkách "EP" či "EHD" (elasto-hydrodynamickém) mazání.
Tribologické vlastnosti takto ošetřených povrchů třecích dvojic, ať už se jedná o plochy pístové skupiny či klikového hřídele nebo rozvodu a ventilů, vaček aj. součástí jsou podstatně změněné a to se projevuje jednak ve snížení koeficientu tření, zmenšením drsnosti povrchu a jednak ve zvýšení teplotní odolnosti této mezní mazací vrstvičky. Může se to demonstrovat někdy až drastickým způsobem, např. při jednom předvádění přípravku jisté firmy byl motorový olej z karteru vypuštěn a místo něho nalita COCA-COLA s tímto přípravkem. Motor byl schopen bezhavarijního provozu. Tím ovšem se nechtěla dokazovat zbytečnost mazacího oleje!! Jeho přítomnost je nutná nejen z hlediska úlohy "nosiče" reaktantu, ale také z hlediska řady dalších základních funkcí mazacího oleje (např. odnos otěrových částic, přestup tepla-chlazení pístové skupiny, ochrana proti korozi aj.). Přitom PROLONG nereaguje s mazacím olejem, nenastanou žádné interakce s mazací náplní, jeho činnost není ovlivněna filtračním systémem jako tomu je u teflonových, sulfidmolybdenových, grafitových a jiných přípravků, kde většina takových aditiv zůstane na filtru. Nestéká s povrchu třecích dílů po zastavení, neboť je zabudován v podobě pevného pružného filmu v povrchové vrstvě kovu. V důsledku penetrantní schopnosti se vytváří hladký povrch, počet nerovností se zmenší v důsledku "zatečení" chemického filmu do třecí plochy strojních částí. Koeficient tření tudíž klesá, motor má menší spotřebu paliva, má tišší chod, jeho dřívější hluková hladina podstatně klesá.

Formy aplikace PROLONGu:

postihují všechny potřebné eventuality: především aplikační formy do spalovacích motorů, do pohonných hmot, autobenzínů (kde neovlivňuje činnost katalyzátoru!) a motorových naft, dále v universálním provedení. Rovněž se velmi výhodně aplikuje ve formě plastických maziv a to ve dvou aplikačních formách, zvláště tam, kde se vyžaduje odolnost vůči přítomné vodě, zejména agresivní mořské vodě.

Výsledky testování PROLONGu a dosavadní zkušenosti

Samozřejmě byl PROLONG testován a to jak na nezávislých výzkumných zahraničních tak i našich pracovištích. Byly to testy provedené v norském výzkumně technologickém institutu SINTEF a u nás proběhlo testování v BENZINĚ, ve Zkušebnách a laboratořích v Kolíně. Dokumentaci je možné předložit.
Výsledky jak ze seriozního testování nezávislých výzkumných pracovišť, tak potvrzené uživateli z celé řady oblastí strojní výroby, dopravy a údržby potvrzují tato příznivá fenomena:
1) Snížení opotřebení, delší a spolehlivější proběh strojů
2) Snížení provozních teplot, snížení teploty provozního oleje
3) Snížení hlučnosti a vibrací strojů
4) Snížení provozních nákladů spojených s opotřebením dílů strojů, s nutností předčasné výměny zvláště namáhaných dílů strojů, dále se snížením spotřeby paliv.


Prof. Ing. Jiří KOVÁŘ Csc.