Mazání strojů v běžných, mezních a extrémních podmínkách

V běžných podmínkách mazání je nejžádoucnějším typem mazání t.zv. hydrodynamické mazání, kdy se vytvoří mazací klín, na kterém "plave" rotující či klouzající část stroje, viz obrázek č. 1! Avšak podmínky pro tvorbu mazacího klínu, tj. určitá kritická minimální rychlost nemusí a také často není dodržena. Mazací film se trhá, mazací film je nesouvislý a třecí části se dostávají do kontaktu, vznikají podmínky pro mezní tření, kdy se již nemůže udržet mazací film, vzniklý na principu hydrodynamického mazání a proto má-li se zachovat souvislý mazací film, pak se zde uplatňují látky polárního charakteru dávno dobře známé a užívané u maziv obsahující přírodní tuky, tj. rostlinné (např. olej ricinový) či živočišné oleje (např. kostíkový olej). Molekuly těchto látek vytvářejí na třecím povrchu v důsledku fyzikálně-chemické přitažlivosti polárních molekul souvislý kartáček (viz obrázek!), který zabraňuje do jisté míry kovovému kontaktu. Dnes pochopitelně známe celou řadu dalších látek zlepšujících mazání v oblasti mezního tření pod anglickým termínem "BOUNDARY LUBRICATION ADDITIVES", zvané též modifikátory tření.
Stupňuje-li se zatížení třecího dílu, zmenšuje-li se dále rychlost posuvu třecího dílu, pak můžeme dospět do oblasti provozní nespolehlivosti s možností zadření třecí dvojice, tedy havarie třecího dílu (viz Stribeckův diagram!)
A právě v této strmě stoupající oblasti Stribeckova diagramu, což je právě oblast nalevo od inflexního bodu křívky, nastává přechod od mezního tření (boundary lubrication) do oblasti vysokého nárůstu koeficientu tření, které říkáme oblast provozní nespolehlivosti. V důsledku velmi vysokých tlaků a teplot už nevystačíme s pevností mezního filmu. A zde se právě uplatňují nám již delší dobu známé "EP", tj. "extreme pressure" mazivostní přípravky užívané zejména u olejů do hypoidních převodových systémů. Zde se vytváří mazací film už na zcela jiném principu než u mezního mazání a sice na principu chemické reakce aditiva obsahujícího reaktant v podobě organické sloučeniny chloru či síry nebo fosforu, v poslední době i bóru a dusíku. Tím se vytváří vrstvička krystalů chloridu, sulfidu či fosfidu či dalších sloučenin kovu zvyšujících únosnost mazacího filmu a zabraňujících tvorbě svárových můstků s následnými projevy vysokého opotřebení (např. scoringu a scuffingu).

Pomáháme firmám